Zapište si do kalendáře datum středa 23. září. Ve středu 23. 9. v 02:05 SELČ totiž oficiálně skončí léto. Co přesně se v tento okamžik ve vesmíru stane? Slunce na své pomyslné pouti oblohou dorazí do takzvaného podzimního bodu. Jde o jeden ze dvou křižovatek, kde se protíná oběžná dráha Země s nebeským rovníkem. Pro nás na Zemi to znamená jediné – dny se začnou krátit a vlády se ujme podzim. 

V našich končinách nastává podzimní rovnodennost vždy buď 22. nebo 23. září. Výjimečně pak 21. září. Důvod souvisí s dobou oběhu Země kolem Slunce. Ta trvá přesně 365 dní 6 hodin 9 minut a 13 sekund. Náš civilní kalendář má ale pouze celé dny, proto musíme kvůli synchronizaci s děním v přírodě tu a tam zařadit přestupný den (nebo jej naopak vynechat). A z tohoto důvodu je přesný okamžik podzimní rovnodennosti pokaždé jiný.
Starověké civilizace určovali přesný okamžik ať už podzimní nebo jarní rovnodennosti velice snadno. Stačí k tomu jednoduchá pomůcka a jasná obloha. V den rovnodennosti dopadají sluneční paprsky na zemský povrch kolmo k zemské ose. Do země zapíchneme kolmo nějakou delší tyč a vyznačíme si na ni nějaký bod, např. konec tyče. Pak stačí zaznamenávat na zemi stín tohoto bodu, řekneme každou hodinu. V době rovnodennosti pak tyto body budou ležet přesně na přímce. V jiné dny, pak budou ležet na různě zakřivené křivce. Možná zajímavý námět na jednoduchý pokus.

Teoretický byl měl být ve středu 23. 9. 2023 stejně dlouhý den a stejně dlouhá noc. Pokud bychom ale byli matematicky přesní, není tomu tak, neboť vlivem refrakce / lom paprsků v hustých vrstvách atmosféry / vidíme Slunce, i když je geometricky pod obzorem. Také lze započítat vliv zeměpisné šířky pozorovatele a skutečnost, že Slunce pozorujeme jako kotouček, nikoliv jako bod.
Takže, přesně matematicky řečeno, bude v době podzimní rovnodennosti den v České republice dlouhý 12 hodin a 9 minut, tedy o 9 minut delší, než noc.