Rok 2024 je rokem přestupným. Měsíc únor má v přestupném roce o jeden den navíc, než je běžné, tedy 29 dní. Ale proč má únor i v rámci přestupného roku méně dní než jiné měsíce? A jak to bylo s úpravami kalendářů v minulých staletích?
Kdysi ve starověku už bylo známo, že se astronomické jevy opakují po 365 dnech. Jednotlivé starověké civilizace si tvořily různé formy kalendářů tak, aby rok trval právě 365 dní. I tak ale vznikala odchylka, protože dnes už víme, že oběh Země kolem Slunce, tzv. tropický rok trvá přesně 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 s, neboli 365,24219 dnů. První významná reforma, která se snažila odchylku vyřešit bylo zavedení Juliánského kalendáře v roce 46 př.n.l. Juliem Caesarem. Ten poslechl rady astronoma Sosigena z Alexandrie. Podle tehdejší úrovně měření se předpokládalo, že 1 rok trvá 365,25 a tak se zavedl systém přestupných let. Rok trval 365 dní a každý čtvrtý rok pak 366 dní. Prakticky tento systém, mírně vylepšený, používáme dodnes.
Jenže se skutečná astronomická délka roku, tzv. tropický rok 365,24219 je o cca 11 minut kratší, než Juliem Caesarem zavedená průměrná délka 365,25 dne. A tak se juliánskou reformou kalendář odchylky zcela nezbavil, jen byla menší. V roce 1582 ale už byla odchylka 10 dnů. A tak papež Řehoř XIII. (lat. Gregorius) korigoval malou nepřesnost Juliánského kalendáře tak, že se vynechá přestupný rok třikrát během 400 let a to vždy v celé století. Začal platit tzv. Gregoriánský kalendář, který používáme dodnes.
A aby se odchylka 10 dnů rychle kompenzovala ustanovilo se, že po čtvrtku 4.října 1582 následoval pátek 15. října 1582. Bohužel tuto změnu tehdejší Evropa nepřijala stejně. V Českých zemích se 10denní odchylka provedla až v roce 1584. A v některých zemích se oprava provedla až ve 20. století. Například pravoslavné církve tuto reformu nepřijaly dodnes. Proto se slaví pravoslavné Vánoce až v lednu.
Dnes tedy všeobecně platí:
• Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (např. 2016, 2020, 2024,2028),
• Výjimka č. 1: Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100)
• Výjimka č. 2 z výjimky č. 1: Rok, na který se vztahuje výjimka č. 1, je přestupný, pokud je dělitelný číslem 400 (1600, 2000, 2400).
Nutno přiznat, že odchylka stále trvá, je sice velmi malá, ale je. Za současného kalendáře a současného systému přestupných roků nastane odchylka mezi naším kalendářem a astronomickým tropickým rokem 1 den za 3300 let. A to si vyřeší další generace.
A jak je to s tím únorem a proč má méně dní ať už je nebo není přestupný rok? To vychází z dob starého Říma. V juliánském kalendáři začínal nový rok až v březnu, a posledním měsícem starého roku tak byl únor. Díky tomu se stal únor nejkratším měsícem, zbylo na něj prostě jen 28 nebo 29 dní, než začal nový rok.
A na závěr jeden náhled do daleké budoucnosti. Vlivem slapového tření náš Měsíc postupně rotaci Země zpomaluje o 1,4 milisekundu za století. Co z toho vyplývá? Že přestupné roky nebudou za 4 milionu let nutné!
